Vytvořit populárně-naučný web, který komukoliv jednoduše a srozumitelně popíše bastionovou pevnost, její tvary a vychytávky, by nebylo možné bez názorných obrázků. Jak ale získat vhodné obrázky, když nejste obdařen malířským talentem a nemáte rozpočet na profesionálního kreslíře?
Pokud jste člověk, který tráví denně spoustu času u počítače, pak se nabízí cesta vytvořením virtuálního 3D modelu. Ten má navíc proti kresleným obrázkům jednu zásadní výhodu. Zatímco namalovaný obrázek je jednorázová věc a jeho podobu už nezměníte, modelem se dá otáčet, přibližovat, oddalovat a „vyfotit“ si tak jakéhokoliv místo z libovolné výšky a úhlu právě tak, jak je pro daný článek potřeba.
Inspirován zprávou o tvorbě sádrového modelu sesterské pevnosti Josefov, rozhodl jsem se koncem roku 2011 pustit do práce. Začátek nebyl zrovna jednoduchý, protože bylo potřeba sehnat nějaké podklady a také se naučit modelovat. Ano, přesně tak. Do tvorby modelu tak velké pevnosti plné rozmanitých prvků jsem se pustil bez podkladů a bez zkušeností. Ale s o to větším nadšením :)
Naučit se modelovat nebylo tak složité. Ideálně posloužila jednoduchost aplikace SketchUp, která byla vytvořena Googlem proto, aby mohli lidé vytvářet budovy pro tehdejší 3D zobrazení Google Maps.
S poklady byla situace o poznání složitější. Model by pravděpodobně nevznikl, kdyby se manželce nepodařil grandiózní antikvariátní úlovek v podobě knihy Andreje Romaňáka z roku 1972, která obsahuje řadu nákresů, fotografií originálních plánů a v textu uvedených rozměrů.
Kde nepomohla kniha, tam se vycházelo z pozorování na místě, z fotografií, z odhadování rozměrů počítáním cihel a u některých prvků také ze zkoumání podoby jiných bastionových pevností.
V březnu 2012 po odhadem stovce hodin práce byla hotova první verze. Obsahovala pouze holé opevnění Hlavní pevnosti bez budov a bez detailů. I tak ale byla otevřena cesta k tvorbě populárně-naučného webu, který byl spuštěn o tři měsíce později.
Spousta pozitivních reakcí pak byla impulzem do další práce.
Výraznou proměnou prošla postupem času zejména podoba obrázků. Na rozdíl od malovaných obrázků, které dostávají podobu podle stylu kreslíře, u virtuálního modelu je možné si vybrat, jakým způsobem počítač model vykreslí. Volbou barev, podoby čar, textur, stínování či použitím realisticky vypadajících materiálů lze vytvořit bohatou škálu obrázků různých grafických stylů.
V souladu se zaměřením webu z té spousty možností postupně vykrystalizoval vlastní vizuální styl, kdy mají obrázky jakoby ručně ilustrovanou podobu v duchu oblíbených populárně-naučných encyklopedií.
Kromě stylu obrázků odpovídá naučnému účelu modelu také míra nároků kladených na jeho přesnost. Cílem nebylo vytvořit naprosto dokonalou rekonstrukci pevnosti na základě nějakého vědeckého výzkumu, kde by byl každý rozměr na centimetr přesný.
Model byl a je především ilustrativní a jeho cílem je ukázat tvary a podobu.
Rozhodně to ale neznamená, že by byl model dělaný nějak lajdácky a jen tak od oka. Naopak. Jelikož se v dalších letech naskytla možnost nahlédnout do původních historických plánů pevnosti, podoba řady míst se v rámci možností postupně zpřesnila.
Nejpodstatnější změnou, za kterou je dalších několik stovek hodin modelování, je to, že se model postupně rozrostl o všechny další části pevnosti. K původní Hlavní pevnosti přibyly postupně retranchementy, Malá pevnost, zátopové kotliny, nejbližší okolí pevnosti a dokonce nejstarší erární budovy.
V poslední fázi pak na holé zdi přibyly detaily jako jsou střílny, brány, průchody, vchody do podzemí, mosty a mostky, vodní kanály. Budovy dostaly okna, dveře, některé komíny a mlýny dokonce mlýnská kola.
Po několika letech tak nakonec vznikl unikátní detailní model podoby pevnosti z počátku 19. století.
A přestože se jedná o můj úplně první modelářský počin tvořený navíc čistě jako koníček po večerech, výsledek předčil veškerá očekávání.
Obrázky, kvůli kterým byl model vytvořen a které si můžete prohlédnout v článcích napříč celým tímto webem, se u čtenářů setkaly s velmi pozitivní reakcí. Proto také nakonec opustily virtuální prostor a již několikrát doplnily články v různých populárně-naučných časopisech, turistických brožurách i v odborné literatuře.
Stejný osud pak potkal i samotný model, který se dočkal své fyzické podoby, neboť byl předlohou pro reálný model o velikosti 5 x 3 metry, který si můžete prohlédnout v expozici muzea Terezína.
Kromě modelu celé pevnosti vzniklo v průběhu let ještě několik dalších menších modelů, díky kterým se mohou čtenáři názorně seznámit např. s historií a vývojem bastionových pevností nebo nahlédnout do atraktivního systému podzemních chodeb.
Pro knihu Ivana Fuksy: Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti pak vzniklo několik modelů terezínského fortového opevnění.