aneb pevnosti k obraně pevnosti
Jedním z nejméně známých faktů o terezínské pevnosti je, že kromě hlavního opevnění bylo v rámci pozdější modernizace vybudováno v okolí několik dalších „pevnůstek“, které byly až 4 km daleko od samotné pevnosti. Více se o nich dozvíte na následujících řádcích, jejichž autorem je jeden z mála odborníků na toto téma Ivan Fuksa.
Napoleonské války na přelomu 18. a 19. století silně otřásly politickou vojenskou scénou Evropy. V důsledku zvětšování dostřelu dělostřelectva se bastionová pevnost Terezín ocitla zranitelná z kopců, které se zvedají od řeky na pravém břehu Labe. Z tohoto důvodu bylo už na sklonku napoleonských válek v předpolí Terezína na vrcholcích tyčících se nad Labem, v prostoru dnešních bývalých kasáren v Litoměřicích a v ulici Na Vinici, vybudováno předmostí. Toto opevnění dostalo vojensky jednoduché jméno Předmostí. Používá se ovšem i název „Labské“ Předmostí. V současné době je též používán již zažitý, ale nesprávný název Korunní Hradba.
Plán Starého „Labského“ předmostí v roce 1813 na sklonku napoleonských válek
Opevnění bylo vybudováno jako polopermanentní, většina částí tedy byla postavena ze dřeva a zeminy. Zděné stavby zde byly pouze ojediněle. Předmostí bylo postaveno podle zásad bastionového opevnění. Spojení s jádrem pevnosti bylo zajištěno pomocí pontonového mostu. Po dostavbě Předmostí dokázal Terezín zamezit jakémukoli pohybu po Labi. To se dnes může jevit jako nedůležité, ale v době, kdy neexistovala železnice a silnice zdaleka nedosahovaly takové kvality jako dnes, byla vodní doprava velmi oblíbená a často využívaná. Při každém nepřátelském tažení do nitra Čech podél Labe v dějinách byla řeka použita pro dopravu zásob, proto zahrazení této dopravní tepny bylo tak důležité.
„Labské“ Předmostí plnilo svůj úkol až do 50. let 19. století, kdy opět začalo díky rychlému vývoji dělostřelectva zastarávat. Tento problém bylo nutné řešit. K urychlení výstavby nového předmostí přispělo i nebezpečí války s Pruskem v roce 1850. K válce nakonec naštěstí nedošlo, ale díky její hrozbě bylo urychleně přistoupeno k budování dalšího opevnění na pravém břehu Labe. Nové předmostí bylo budované už ve znamení fortového opevnění. Jedná se tedy o opevnění, jehož hlavní tíhu obrany nesly forty.
Vizualizace fortu č. V (autor: Lukáš Hudák)
Forty jsou menší předsunuté objekty, které byly osazeny dělostřelectvem i pěchotní výzbrojí a byly přizpůsobeny ke kruhové obraně. Budovaly se po skupinách, aby se navzájem mohly krýt palbou. Toto nové opevnění vstoupilo do dějin pod názvem Nové Předmostí nebo také jako Nové „Labské“ předmostí. Nové opevnění leželo východněji než to původní, které po dostavbě nového opevnění postupně zanikalo. Nové předmostí se rozkládalo v prostoru mezi Křešicemi, Trnovany a Litoměřickým Předměstím.
Plán Nového „Labského“ předmostí v roce 1866 během Prusko-Rakouské Války
Poloha fortů na současných satelitních snímcích. Bílá skvrna uprostřed pole zůstala po fortu č. IV.
Větší zelené ostrůvky vlevo a vpravo od ní jsou forty č. III a č. V. Malý ostrůvek je flankovací pevnost č. VI.
V rámci Nového Předmostí na pravém břehu řeky bylo postaveno šestnáct objektů, a to šest fortů, dvě flankovací pevnosti (název tohoto objektu pochází z překladu německého slova Flügelwerk), dvě šance a dvě dělostřelecké baterie. Veškeré objekty byly polopermanentní. Nejvýraznější prvek Předmostí tvořil fort na kopci Křemín, který je terénní dominantou celého okolí.
Vizualizace fortu Křemín (autor: Lukáš Hudák)
Současný pohled na kopec Křemín. I dnes je na vrcholu patrný hlavní val fortu.
V předvečer prusko-rakouské války v roce 1866 prošla celá pevnost Terezín přípravou na nadcházející válku, proto byla posílena i obrana Nového Předmostí, v jejímž rámci došlo k modernizaci fortů, a to především postavením krytých skladovacích prostor pro munici (dutých traverz) a k výstavbě chráněných objektů pro osádku (tzv. blockhausů), které byly uzpůsobené i pro obranu. Toto opevnění vydrželo ve službě až do zrušení pevnosti v roce 1888.
Pohled z kopce Křemín na fort č. V
Poslední opevnění postavené v okolí Terezína a patřící do této pevnosti se nacházelo u Bohušovic nad Ohří, kudy vedla strategická železniční trať Praha – Drážďany. Jelikož bylo nutné trať bránit a v případě nebezpečí ji zcela uzavřít, došlo zde k výstavbě opevnění. Obrana železniční tratě vstoupila do dějin pod názvem Bohušovické Předsunuté Opevnění. Zdejší obrana se nejprve skládala ze tří objektů, a to jednoho fortu a dvou dělostřeleckých baterií. Během přípravy na válku 1866 došlo k výstavbě dalších 6 menších pevnůstek, které vyztužily zdejší obranu. Veškeré objekty byly polopermanentní. Většina objektů se nacházela v okolí dnešního nádraží, které měly také bránit.
Plán Bohušovického předsunutého opevnění v roce 1866 během prusko-rakouské Války
Plán fortu Bohušovice
Přestože se do dnešních dob z původního, Nového Předmostí ani z Bohušovického předsunutého opevnění nedochovalo mnoho, jedná se o velmi zajímavou součást pevnosti Terezín, která přispěla k tomu, že tuto pevnost můžeme řadit k nejzajímavějším pevnostním objektům, které byly vybudované na území dnešní České republiky.
autor: Ivan Fuksa
