Nezbytnou součástí zavodňovacího systému, který umožňuje napouštět příkop a inundační kotliny, jsou stavidla. Hlavní stavidla zajišťující zvýšení hladiny Ohře jsou uvnitř mostu přes řeku. Zde se zasunutím dřevěných klád do připravených míst dosáhne požadované výšky řeky.
Do příkopu nebo naopak z příkopu se pak voda dostává kanály pod lunetami 23 a 24, které jsou ve východních rozích pevnosti.
Poloha stavidel a šipky znázorňující směr průtoku vody příkopem.
Červeně označen samostatně zaplavitelný úsek
O napouštění jednotlivých částí systému se stará osm kanálů v horních stavidlech (luneta 23). Jeden kanál napouští příkop před lunetou a bohušovickou kotlinu, šest kanálů napouští hlavní příkop a poslední příkop před bastiony 1, 8 a 7 (žlutá šipka na obrázku výše). Zmíněné části příkopu byly odděleny zdí zvanou batardeaux, což umožňovalo jejich samostatné napouštění.
Horní stavidla s batardeaux oddělující hlavní příkop od příkopu podél řeky Ohře (duben 2012)
Horní stavidla při pohledu od horní vodní brány. Vlevo nahoře viditelný vstup do vnitřních prostor stavidel.
Dole uprostřed vpusť pro napouštění východní části příkopu. (duben 2012)
Aby voda proudila příkopem, svažoval se po celé své délce ve směru toku řeky Ohře, od horních stavidel k dolním. Právě dolní stavidla v lunetě 24 se pak starala o vypouštění vody z příkopů a kotlin. Osm kanálů zde bylo rozděleno podobně jako v horních stavidlech, což umožňovalo samostatně vypouštět pouze určitou část systému.
