Opevnění Terezína představuje složitý systém tvořený celou řadu prvků, přičemž každý sebemenší objekt má svůj jasný účel a význam. V této části webu tak najdete jak celkový přehled obranného systému, tak podrobnosti o jeho jednotlivých prvcích.
Méně zkušenému čtenáři doporučuji před zkoumáním struktury pevnosti nakouknout do sekce Otázky a odpovědi, kde jsou popsány stručné základy bastionového způsobu opevňování: proč zde nejsou kamenné hradby ale zemní val, proč mají objekty opevnění ostré rovné tvary a celá pevnost hvězdicovitý tvar apod.
Pevnost Terezín byla Novou a Starou Ohří rozdělena na tři části: Hlavní pevnost, Malou pevnost a opevněný prostor mezi nimi tzv. horní a dolní retranchement.
| Historický plán pevnosti – části |
|||||||
 |
Hlavní pevnost |  |
Dolní retranchement |  |
Malá pevnost | ||
 |
Horní retranchement |
||||||
Současný letecký pohled na všechny části pevnosti (autor: PhDr. Zdeněk Smrž)
Jak je patrné z obrázku historického plánu, nebylo po celém obvodu zcela stejné opevnění. Malá pevnost bránila východní stranu, která by nejspíš nebyla ve směru případného útoku, neboť po jejím zdolání by nepřítel narazil na překážku v podobě retranchementů a pak především na řeku Ohři. Retranchementy měly obranu nejslabší, neboť ležely v podstatě na ostrově mezi dvěma rameny Ohře a Labem. Největší tíhu obléhání by tudíž nesla Hlavní pevnost, která tak jako nejdůležitější a nejohroženější byla také odpovídajícím způsobem opevněna.
Nejen proto se tento web záměrně soustředí pouze na nejzajímavější Hlavní pevnost (více viz článek O webu).
Základní půdorys Hlavní pevnosti má tvar protáhlého osmiúhelníku. V jeho vrcholech jsou vybudovány pětiboké bastiony, které byly základním obranným prvkem tohoto druhu opevnění. Narozdíl od středověkých pevností nejsou bastiony tvořeny a spojeny kamennými hradbami, ale zemním valem. Valu mezi dvěma bastiony se říká kurtina. Bastiony a kurtiny spolu tvoří souvislý pás opevnění kolem celého vnitřního prostoru, do něhož bylo možné projít pouze pevnostními branami či tzv. poternami (průchody valem).
Osm bastionů tvořících základní obranu pevnosti
Z obrázku je patrné, že kromě bastionů a kurtin je zde spousta dalších objektů. Pro snadnější orientaci je možné články opevnění rozdělit do třech obranných pásem: Bastiony a kurtiny tvoří vnitřní pásmo, objekty v příkopu pásmo střední a tzv. krytá cesta se svými prvky tvoří pásmo vnější. Podrobný popis jednotlivých pásem a jejich prvků najdete v samostatných sekcích.
Barevné rozdělení obranných pásem
Před vlastním opevněním se nacházel ještě jeden obranný prvek, který byl součástí zavodňovacího systému pevnosti. Na severní a jižní straně byly (s vyjímkou úseku dolního retranchementu) vybudovány inundační (zátopové) kotliny. Kromě zaplavení příkopu tak mohly být zatopeny i rozsáhlé prostory před opevněním. Inundační kotliny spolu s Ohří tak předurčily skladbu jednotlivých prvků opevnění a jejich použití v té či oné části pevnosti. Východní strana podél řeky Ohře je na první pohled méně opevněna, neboť největší překážkou pro útočníka by kromě retranchementů a Malé pevnosti byla přávě samotná řeka.
Historický plán pevnosti s napuštěnými příkopy a kotlinami
Kromě viditelných prvků opevnění a zavodňovacího systému je pevnost Terezín chráněna také rozsáhlým systémem podzemních chodeb. Ten obsahoval komunikační galerie (hlavní komunikační chodby, z nichž vedou střílny do příkopu), odposlechové chodby (pro sledování podzemních prací nepřítele) a minové větve (určeny k naplnění střelným prachem a k odpálení). Podzemí pevnosti je taktéž věnována vlastní sekce, kde najdete další podrobnosti.
Síť podzemních chodeb před západní částí pevnosti
