Pětiboký bastion byl základním prvkem systému opevnění pevností od 16. do 19. století. Byl vytvořen jako objekt vystupující před linii hradeb a měl tak umožnit jejich obranu boční palbou. Více o důvodech budování bastionů naleznete v otázkách a odpovědích v části o tvarech objektů.
Špice bastionu 3 (březen 2013)
V Terezíně bylo vybudováno 8 bastionů, které jsou součástí vnitřního obranného pásma. Jakožto základnímu prvku jim byla přidělena čísla 1 až 8.
Očíslování terezínských bastionů
Bastiony měly velký taktický význam. Narozdíl od jiných článků opevnění z nich bylo možné střílet ve čtyřech různých směrech. Díky své výšce, která převyšovala výšku objektů středního a vnějšího pásma, nabízely bastiony možnost ostřelovat nejen tyto objekty před sebou (pokud by byly obsazeny nepřítelem), ale i prostor před pevností (tzv. předpolí).V podstatě kontrolovaly prostor od vrcholu sousedního bastionu na jedné straně, po vrchol bastionu na straně druhé, čímž se navzájem chránily. V předpolí se pak křížení palebných polí ze sousedních bastionů ještě doplnilo o palebná pole z ravelinů, reduitů a kontrgard, což vytvářelo před pevností opravdu hustou palebnou clonu.
Palebné směry z dělových pozic na západních bastionech, ravelinech a kontrgardách
Již na první pohled je patrné, že všechny bastiony pevnosti nejsou stejné. Jsou zde čtyři konstrukčně odlišné dvojice, které jsou popsané v samostatných článcích:
Obecné srovnání různých typů bastionů
zleva dutý, plný a plný s kavalírem (zde v podobě nástavby bez příkopu)
