Pevnost vs. člověk a příroda

Přestože nebyl Terezín nikdy obléhán, svedla pevnost několik velkých bitev a některé svádí vlastně neustále až do dnešních dnů. Nepřítelem je v nich příroda a někdy také člověk.

Příkop před bastionem 1 v roce 2002 (zdroj: Roman Gazsi)

V bitvách s člověkem prohrála pevnost zejména ravelin 17 a dvě hlavní pevnostní brány, které byly zbourány. Menší újmy pak způsobilo využívání opevnění k řadě rozličných účelů např. k umístění garáží nebo zahrádek. Bohudík se řada lidí v posledních letech postavila na stranu pevnosti a některé zásahy člověka se tak podařilo odčinit.

Stejné místo o 10 let později (duben 2012)

Velké bitvy svedla pevnost také s přírodou, především v podobě povodní. Z následků té největší v roce 2002 se vzpamatovává dodnes a některá místa (zejména zřícené a zasypané podzemní chodby) byla tehdy nejspíše ztracena nadobro.

Foto z povodní v roce 2002 (zdroj: Roman Gazsi)

Neustálou bitvou sváděnou den co den je pak boj s bujnou zelení. Příkopy a zemní valy jsou po dlouhých letech bez udržování prorostlé kořeny stromů a keřů a tak soustavně zarůstají. Na některých místech tak z příkopu trčí stromy, které svou výškou převyšují sousední objekty a porost mezi nimi připomíná doslova džungli.

Vzrostlé stromy v příkopu před ravelinem 16 (srpen 2011)

Dokonce i úseky, které již byly v nedávné době usilovnou prací nadšenců vyčištěny, dnes opět vypadají, jakoby do nich lidská noha dlouhé roky nevkročila. Co však dokáže plevel a náletové dřeviny doslova za pár měsíců, je až neuvěřitelné.

Zarůstající úsek kontrgardy 22 zřícený po povodních v roce 2002.
Snímky od sebe dělí pouhé dva měsíce (duben a červenec 2012)

V tomto boji je pro pevnost člověk naopak spojencem. Bohužel ne tak silným, jak by bylo zapotřebí. Vzhledem k velikosti pevnosti by pravidelná údržba celého opevnění znamenala pro třítisícové město s tomu odpovídajícím rozpočtem neudržitelné náklady. O opevnění tak na několika místech pečují různé spolky a sdružení. Kromě techniky jim v tom vydatně pomáhají např. kozy, které můžete občas spatřit v různých částech opevnění.

„Živé sekačky“ v akci na ravelinu 19 (srpen 2011)

Město se pak s využitím různých fondů a dotací soustředí zejména na nákladnější projekty, v rámci kterých jsou rekonstruovány objekty uvnitř pevnosti i části opevnění.

Obsáhlou fotografickou dokumentaci činností na údržbě a obnově pevnosti si můžete prohlédnout na stránkách Romana Gazsiho. Ten je zaznamenává již 10 let, právě od zmíněné povodně v roce 2002.


Snímky z čištění příkopů v roce 2011 (zdroj: Roman Gazsi)

Přestože se tak může stav některých částí opevnění jevit jako neutěšený a neudržovaný, tak právě tento pohled do minulosti ukáže, kolik práce zde bylo za těch 10 let provedeno a že se pevnost rok co rok ukazuje ve stále lepším světle.